PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
PAIN OF SALVATION, od jisté doby známí též jako United Ego of Daniel Gildenlöw, pokračují ve své samožerské pouti do retro ráje. Po dvojici (ne)slaných cest, na nichž Švédi více či méně úspěšně definovali svoji tvář kapely romanticky zahleděné do (art)rockových análů, přichází čas na zvolnění v podobě akustického alba. Po odchodu dredatého vikinga Johana Hallgrena, dlouholeté opory, můžeme „Falling Home“ chápat jako jakési sehrávací album, kde si nová sestava zkouší známé skladby v nových aranžích a novém složení a kombinuje je s tím, co Daniel Gildenlöw miluje nadevše: covery písní charismatických ikon hudební scény.
U nich můžeme začít, protože dobře vystihují dvě tváře novinky. Zatímco diovská hymna „Holy Diver“ má v hravém přechodu z bluesových poloh do vyčazeného reggae vtip a rozpustilé kouzlo, taková „Perfect Day“ v kostce shrnuje nešťastné Gildenlöwovy sklony používat kultovní skladby k narcistní zpívánkám, kterým sice nechybí technická zručnost, ale charisma originálu ledva škrábnou. Ať chce, nebo ne, Daniel prostě není a nebude Leonard Cohen či Lou Reed a jeho vokální etudy v legendárních skladbách patří spíš do kategorie „karaoke covery pro zamilované teenky“. Rozpaky panují i nad novými aranžemi známých skladeb kapely.
Jasně, přechod k blues-folk-rockové střídmosti mnohým položkám diskografie vysloveně sluší („To the Shoreline“, „1979“), někde se dokonce kapela dobere i překvapivě svěžího vyznění starých fláků (dynamický rap-folk „Scarsick“), ale většinu času si člověk láme hlavu nad tím, zda posuny mezi originálem a novou verzí jsou natolik nosné, aby je kapela zaznamenala a zařadila do své diskografie (fakt je zapotřebí další verze „Chainslingu“?).
Nakonec drobnost k novému obsazení kapely. Velmi dlouho jsem váhal, kdo že je ta žena s velmi nepříjemným hlasem, která doprovází Daniela v několika skladbách. Podle kolegy Darkmoor jde o nového člena kapely Ragnara Zolberga, kterému v tom případě chybí mnoho do driveu Johana Hallgrena nejen vizuálně. Ale chápu, že k novodobému metrosexuálnímu retro looku PAIN OF SALVATION padne tenhle rockový manekýn lépe než polonahý jarl.
Jen se trochu obávám, aby se veškerý přínos švédské progové veličiny do budoucna neomezil na make-up a pseudo-emotivní unylý folk, jaký kapela předvádí v nové skladbě „Falling Home“. To už by totiž můj věrný vztah s Gildenlöwovci nemusel přežít.
Zpívánky United Ego of Daniel Gildenlöw. Pro mladší a nepokročilé.
6 / 10
In The Passing Light Of Day (2017)
Falling Home (2014)
Road Salt Two (2011)
Road Salt One (2010)
Linoleum (EP) (2009)
Ending Themes On The Two Deaths (DVD) (2009)
Scarsick (2007)
Be - Original Stage Production (DVD) (2005)
Be (2004)
12:5 (unplugged) (2004)
Remedy Lane (2002)
The Perfect Element, Part I (2000)
One Hour By The Concrete Lake (1998)
Entropia (1997)
Nutno pouze parafovat Marigoldova slova. Zbytečné a nic neřešící album (ano, ten DIAcover je povedený), s vytrčeným zpěvem a aranžemi, které starší kousky spíše sráží do kolen. Naprosto neporovnatelné s dávnou parádní akustickou odbočkou 12:5. Po nepříjemné Danielově nemoci chápu snahu připomenout, že PAIN OF SALVATION opět žijí, ovšem osobně bych si raději počkal na něco smysluplnějšího.
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.